Počátky Havlíčkova Brodu sahají až k brodu přes řeku Sázavu na významné ranně středověké obchodní Haberské stezce, při kterém vznikla první osada. Objev ložisek stříbra v těchto místech v polovině 13. století znamenal příchod nových obyvatel a následné založení města v těsné blízkosti původní osady. Město převzalo pojmenování podle prastarého brodu. Navíc získalo přívlastek Německý podle přicházejících německých horníků i řádu německých rytířů, který zde působil. Jméno Německý Brod neslo až do konce druhé světové války.

Kamenné opevnění, budované od roku 1310, zahrnulo jak novější město, tak původní osadu v prostoru dnešního Smetanova náměstí. Po požáru roku 1340 následovala rozsáhlejší přestavba městských domů v kameni a stabilizace uliční sítě, která určovala charakter města po další staletí. Období pohrom a rozvoje se během následujících staletí opakovala, po krizích válek, požárů, povodní následovaly etapy úsilí o obnovu města. Další období významného stavebního rozvoje přinesla až první polovina 18. století, mimo jiné v souvislosti s příchodem řádu augustiniánů a výstavbou kláštera na horním předměstí. V 19. století začala městská zástavba opouštět kontury středověkých hradeb stále zásadněji. Skutečný stavební boom však město teprve čekal...

Zdejší architektura 20. století ukazuje pozoruhodnou cestu, na které se regionální centrum postupně proměnilo v moderní urbanistický organismus. Prudký rozvoj města po napojení na železnici v roce 1870 a rozkvět vilových čtvrtí na přelomu 19. a 20. století, sebevědomá prvorepubliková moderna i rozsáhlé poválečné proměny spojené s industriálním růstem a kontroverzními zásahy do historického jádra - to vše vtisklo městu jeho dnešní tvář. Po roce 1989 se Brod vydal cestou obnovy, hledání identity a citlivého dialogu mezi minulostí a současností. Dnešní město je inspirativním příkladem toho, jak lze dědictví 20. století nejen uchovat, ale také přetavit v atraktivní prostředí pro obyvatele i návštěvníky.

Rozhlédněte se, ptejte se, zkoumejte...

PROCHÁZKY (S) MĚSTEM...

aneb dovolte architektuře Havlíčkova Brodu, aby se vám stala průvodcem!

Bydlím, tedy jsem. Sídliště Žižkov II (v rámci DA)
Sraz: 16.00 před OC (COOP) Žižkov II
Termín: čtvrtek 1. 10. 2026 16.00-17:30 (cca 90 minut)
Zuzana Trnková

Sídliště Žižkov bylo největším projektem občanské výstavby období socialismu v Havlíčkově Brodě. Architekti státního podniku Stavoprojekt navrhli nejen celkové stavební a dopravní řešení oblasti, ale také parametry bytových domů, umístění prodejen a služeb nebo kapacitu škol a školek. Součástí komplexních návrhů byla i umělecká výzdoba veřejného prostoru, tehdy povinná ze zákona. Přestože plánovaná vilová zástavba nikdy nevznikla, během procházky nahlédneme alespoň do dochovaných plánů.

Bydlím, tedy jsem. Nádražní ulice – nová výkladní skříň města II (v rámci DA)
Sraz: 16.00 před Neudörfelovou vilou, Nádražní 32
Termín: pondělí 5. 10. 2026 16.00-18:00 (cca 120 minut)
Dana Schlaichertová

Dolní část Nádražní ulice představuje pestrou směs architektury různých období. Procházka se zaměří především na stavby z 20. a 30. let 20. století. Přestože se některé objekty dnes nenacházejí v dobrém technickém stavu, dodnes vypovídají o kvalitě a noblese tehdejší výstavby.

INDUSTRIÁLNÍ MINULOST A SOUČASNOST MĚSTA – PLEAS II a Knapova vila
Sraz: 9:30 u vstupu do Pleasu, Havířská 144
Termín: pondělí 19. 10. 2025
Dana Schlaichertová

Procházka nabídne pohled na architekturu a historii jednoho z nejvýznamnějších průmyslových závodů Havlíčkova Brodu, který výrazně ovlivnil podobu města i život jeho obyvatel. Přiblížíme si vývoj zdejší textilní výroby od soukromých firem první poloviny 20. století až po období státního podniku. Součástí vyprávění bude také osobnost a vila Ivo Knapa, ředitele závodu Josef Veselý a synové, jenž stál za modernizací provozů firmy a pravděpodobně i za vznikem názvu PLEAS.

INDUSTRIÁLNÍ MINULOST A SOUČASNOST MĚSTA – Tiskárny Havlíčkův Brod
Sraz: 16.00 před budovou Tiskáren, Husova 1881
Termín: pondělí 26. 10. 2025
Zuzana Trnková

Návštěvu havlíčkobrodských tiskáren zahájíme ohlédnutím za místní více než staletou tiskařskou a knižní tradicí. Během prohlídky výrobního provozu pak budeme moci sledovat proměny tiskařského a knihařského řemesla až po současné moderní technologie.
Areál Východočeských tiskáren, který v polovině 80. let 20. století nahradil zázemí bývalé Riedlovy tiskárny, zůstal v těsné blízkosti historického středu města. Po roce 1989 přešly tiskárny do soukromých rukou a nový vlastník se rozhodl pro náročnou modernizaci stávajícího areálu namísto přesunu výroby na periferii. Tiskárny Havlíčkův Brod tak zůstávají v srdci města — nejen fyzicky, ale i symbolicky.